Hl.strana - Maturitní otázky - Referáty (Moje referáty) - Plesy (Tipy,Firmy) - Vysoké školy - Kurzy - !SHOP!

Analýza prvních čísel listu Chebsko pracujících

Info - Tisknout - Poslat(@) - Uložit->Moje referáty - Přidat referát

Kdo bude vítěz letos?  NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
 Nejlepší: Tablo - Školní časopis na webu - Školní webové stránky - Třídní stránky - Profesorské stránky

Chebsko pracujících (týdeník okresního výboru KSČ)

"K ústřednímu stranickému listu RP a k ostatním stranickým časopisům přistupuje nový bojovník za práva, spravedlnost a demokracii – Chebsko pracujících.“ Takto zní první odstavec programového prohlášení týdeníku Chebsko pracujících, jenž můžeme nalézt na titulní straně čísla 1 ze dne 7. února 1948. Je pod ním podepsán soudruh F. Benda, okresní tajemník Komunistické strany Československa (dále jen KSČ). Ve druhém odstavci píše, že „Tento náš časopis chce v našem okrese důsledně a čestně plnit své poslání při budování lidově demokratické republiky a plnění vládního programu. Chceme aby náš okresní týdeník Chebsko pracujících byl časopisem, který by věnoval největší pozornost hospodářské obnově našeho okresu.“ Chce poukazovat na důležitost práce v zemědělství a zvyšování pracovního výkonu, s cílem dosáhnout splnění dvouletého plánu obnovy státu a učinit tak krok k pětiletce. Prostřednictvím listu hodlá organizovat pracovní brigády za účelem splnění kvóty 200 000 dobrovolných pracovních hodin, vyměřených okresu Ústředním výborem KSČ. Týdeník by se měl věnovat důležitým otázkám domácí i zahraniční politiky a také zvyšovat politické a kulturní uvědomění obyvatel okresu, měl by na svých stránkách „propojit dělnictvo a inteligenci“. Vyhlašuje otevřený boj proti sabotérům a reakcionářům a vyjadřuje podporu funkcionářům, zbavujícím vlivu reakcionářské strany. „Plníc takto své poslání a svoje úkoly, stane se všemu pokrokovému obyvatelstvu Chebsko pracujících časopisem, který bude sloužit jeho zájmu.“ Na závěr apeluje na občany: „Stojíme v předvolební době. Máme-li zvítězit, a my zvítězíme, je povinností každé organisace, každého člena a funkcionáře, aby si postavili úkol, jak rozšířiti Rudé Právo a náš časopis Chebsko pracujících“ … „Učiňte vše pro rozšíření našeho tisku.“
V krátké tiráži na předposlední týdeníku straně se můžeme dočíst, že jej s redakčním kruhem řídí odpovědný zástupce listu Jiří Lukáš a administraci vede agentura Praga, propagační podniky, s.r.o., která podle svého inzerátu na jiném místě listu nabízí zajištění inzerce ve všech médiích a na všech reklamních plochách po celém území republiky.
Hned při prvním pohledu na časopis je patrná nejednotná grafická úprava. Již samotný titul má geometricky nepravidelný tvar a je nepřirozeně širší na pravé straně. Dále si nelze nevšimnout rozmanité úpravy jednotlivých nadpisů – každý jiným druhem písma a různé velikosti. Různé druhy písma jsou použity dokonce i v rámci jednoho nadpisu, a to až tři najednou. Ani velikost titulků není mnohdy volena příliš šťastně, občas zaujímají větší plochu, než samotný článek, a často je také každá řádka titulku zarovnána na jinou stranu sloupce. Jednotlivé příspěvky a rubriky jsou od sebe odděleny černou linkou, která je pokaždé jinak výtvarně řešená a působí celkově velmi rušivým dojmem. Také rámečky jsou rozmístěny jakoby nahodile, těžko lze najít důvod, proč je ten který článek zvýrazněn a další ne. V rámci dvoulistu není dodržen stranový rejstřík a hustota řádkování je rozdílná i v rámci jedné strany.
Podíváme-li se blíže na úpravu jednotlivých příspěvků, shledáme, že je použito jiné písmo pro různé články, a to bez jakékoliv souvislosti s jeho typem či zaměřením. Články do sebe navzájem zasahují, jako by byly po stránce nahodile rozhozeny.
Téměř žádný příspěvek není podepsán, či alespoň označen zkratkou autora nebo jménem zdroje. Pouze některé dopisy, či veřejná oznámení občanů jsou označené zkratkou či jménem. Podepsaná jsou také politická prohlášení stranických funkcionářů a články, jejichž jsou autory. V čísle jedna mezi takové patří hned první článek, zabývající se aférou machinací s obecním mlékem; je pod ním podepsán předseda ONV R. Dvořák. Jedním z podepsaných textů je prohlášení Františka Pokorného, automechanika a řidiče, začínající „Vystupuji ze strany lidové a přestupuji do strany komunistické, protože jsem se přesvědčil o spravedlnosti komunistické politiky.“ (číslo 3, strana 1).
Mezi „redakčními“ texty jsou volně rozmístěna různá oznámení a ohlášky, ať už výboru strany, či obyvatel okresu. Co se týče grafiky, v prvních číslech narazíme pouze na autotypické černobílé reprodukce fotografií stranických funkcionářů, které často nemají vůbec žádný vztah k obsahu textů v listě. Textové popisky fotografií jsou vyvedeny různým písmem případ od případu.
Celkově grafika listu i členění textů působí velmi nevyváženým dojmem. Nahlédneme-li i do dalších čísel, nenacházíme ani náznak obratu k lepší uspořádanosti a přehlednosti. Charakteristickou vlastností úpravy časopisu je to, že prakticky žádnou úpravu nemá. Příčinou je zřejmě buď neprofesionalita redaktorů, či snaha působit pestře a „světově“. Vzhledem k obsahové náplni (viz. níže) bych se přikláněl spíše k první možnosti.
Jestliže se blíže zaměříme na obsah jednotlivých článků a rubrik, zjistíme, že nejsou nijak tématicky tříděny. Občas se sice vyskytne několik článků stejného zaměření poblíž sebe, ale vzhledem k tomu, že se tak děje jen velmi zřídka, můžeme soudit, že je to spíše dílem náhody.
Celkově můžeme v listě vysledovat určité typy článků, které se často opakují. V naprosté většině jsou to útočné rozbory různých regionálních afér, jednoznačně zaměřené proti předpokládanému viníkovi, a dále pak štvavé texty, hromadící negativní informace o určité osobě, která se nějak znelíbila straně a stala se tak reakcionářem. Obviňující články jsou psány i řadovými obyvateli okresu, vesměs ve stylu: „Soused je velezrádce a ukradl mi mrkev.“ Titulky hovoří za vše; „Jak dlouho ještě zůstane správce Tůma na jatkách“ (č. 2, str. 2), „Národně socialistický předseda MNV pomohl zrádci k útěku a okradl republiku o čtvrt milionu“ (č. 2, str. 3), „Bludné jsou cesty pana Čepeláka“ (č. 1, str. 1). Z komentářů je také kromě nenávisti k odpůrcům komunistického režimu (např. „Nezapomeňte, kde rozvratníci končí“ – č. 4, str. 1, „Lid rozmetá černé plány reakce“ – č. 6, str. 1) cítit odpor k Němcům a všemu německému – „Nejen od Němců, ale i od zrádných Čechů očistíme pohraničí“ (č. 2, str. 1), „Proč se němčí v hotelu Slavie v Chebu“ (č. 1, str. 3), „Bratr Matějka dal tři litry mléka Němce“ (č. 3, str. 1).
Dále nacházíme články přinášející pozitivní zprávy z regionu, nejčastěji na téma úspěšného plnění dvouletky. Zprávy ze zahraničí jsou řazeny do sloupku „stručně“, a jsou vybírány jen ty které ukazují zkaženost kapitalistického Západu na jedné straně a vyspělost komunistického bloku na straně druhé.
Zprávy nejsou nijak odlišeny od případných komentářů či názorů. Ostatně ono takové označení vlastně ani není příliš potřeba, neboť čistě zpravodajské, emocionálně nezabarvené články nejsou v listě prakticky žádné. Čtenář zřejmě musí s tímto faktem počítat už když bere časopis do rukou, vždyť podle programového prohlášení je jedním z hlavních cílů listu právě výchova občanů směrem k uvědomělému budování socialismu.
Zřejmě nejstálejší svou úpravou i zaměřením je strana číslo čtyři, která je věnována inzerci. Stálá je i svým obsahem, neboť inzeráty se skoro všechny, číslo od čísla opakují. Mají také téměř jednotnou grafickou i textovou úpravu – většinou zní takto „Nejlepší zboží/službu XY vám nabízí XY z vašeho města.“ Inzerenty jsou převážně lokální firmy a obchody, přičemž o účinnosti takové inzerce by se dalo zřejmě úspěšně pochybovat; například místní hotel chválí své služby a nemá přitom v širém okolí žádnou konkurenci a na druhou stranu, inzerát obchodu s konfekcí až z daleké Prahy může také těžko někoho oslovit.
Kromě strany číslo čtyři můžeme ale nalézt inzeráty i uvnitř listu, a to ve formě skryté reklamy. V časopise se totiž poměrně pravidelně objevují reklamy na Rolnické listy a na pražskou střihovou službu Naše žena prezentované jako redakční text. Je zajímavé, že toto „privilegium“ požívají právě tyto dvě firmy; konkurenční časopis a obchod, do kterého se většina čtenářů nikdy nemůže dostat. Tato nelogičnost poukazuje na nefungující konkurenci a následnou nulovou obchodní strategii na trhu řízeném KSČ.
Jednotlivé rubriky v časopise se často přesouvají z místa na místo, případně přestávají a zase začínají vycházet. V prvním čísle bylo ustanoveno několik rubrik, z nichž některé se ujaly a některé zmizely. Mezi rubriky, které vycházely nejčastěji, patří: „chebské drobnosti“ – stručné zprávy z regionu; „šachy“ – informace a zajímavosti ze světa šachu; „zemědělci, víte že“ … - praktické rady a tipy pro rolníky; „chebským sportem“; v prvních číslech se „drží“ „sokolský koutek“ – informace ze života sokolské obce a „tváří v tvář“ – nejúdernější stranické texty, které za zhruba dva měsíce existence rubriky odhalily třídní nepřátele snad v polovině obyvatel okresu. Občas se také objevuje rubrika „hlídka strany“ – informace ze života strany; „naše soudnička“ – „soudničky“ o kapitalistických štváčích mezi námi a „program kin“.
Za mírně experimentální můžeme považovat číslo čtyři, kde je jednak přiložena vystřihovánka – přihláška do KSČ a také se objevuje pokus o anketu, kde má pět občanů odpovědět na poměrně sugestivní otázku „Zavíráte radio při t.zv. vážné hudbě nebo při jazzu?“ V dalších číslech se však žádná z těchto inovací již neobjevuje, zřejmě pro nízkou efektivitu agitace.
Pokud se podíváme na celkový obsah listu a srovnáme ho s cílem určeným programovým prohlášením, můžeme konstatovat, že v oblasti stranické agitace a zvyšování politického uvědomění obyvatel pracuje redakce s udivujícím nasazením. Zjevně veliké úsilí je také věnováno boji proti reakcionářům a třídním nepřátelům, stejně jako podpoře stranických funkcionářů a organizaci pracovních brigád. Poněkud slabší výsledky vykazuje redakce ohledně zvyšování kulturního uvědomění obyvatel (rubrika „filmová recenze“ se objevila jen v 1. čísle), informování o důležitých otázkách domácí, a zejména zahraniční politiky a propojování dělnictva s inteligencí.
Podle názoru agentury Praga, propagační podniky, s.r.o. zřejmě list nenaplňoval programové prohlášení v dostatečné míře. Ve svazku výtisků je přiložen dopis agentury Národní a universitní knihovně Praha ze dne 23. září 1948, informující o zastavení vydávání Chebska pracujících, počínaje číslem 23 a přeměně týdeníku na mutační číslo týdeníku Jednota hraničářů, počínaje číslem 29.

PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT